Toto metodické doporučení je doporučením ke správnému krmení a napájení české slepice zlaté kropenaté a české slepice stříbrné kropenaté v kategorii chovných nosnic.

Krmení v závislosti na systému chovu

Techniku krmení nosnic je potřeba vhodně uzpůsobit systému chovu. Jiným způsobem je potřeba krmit nosnice ustájené po dobu plemenitby ve voliérách, jiným způsobem nosnice s přístupem do výběhu, přičemž svou roli hraje i velikost a celkový charakter výběhu, zejména druhová skladba porostu. 

Krmení kompletní průmyslově vyráběnou krmnou směsí

Krmení průmyslově vyráběnou krmnou směsí je nejjednodušším způsobem zajištění krmné dávky slepic, přičemž využijeme-li tuto možnost, nikdy nemůžeme udělat zásadní chybu. Krmné směsi sice jsou na trhu dostupné v rozličné kvalitě, která nebývá vždy zcela ideální, ovšem sestavením nevhodně složené krmné dávky bez znalosti nutričních potřeb zvířat a nutričních parametrů spolu se specifickými účinky jednotlivých krmných surovin, se méně znalý chovatel může snadno dopustit i fatální chyby. Taková chyba se pak může projevit snáškou malých vajec nevhodných k líhnutí, vajec s nekvalitními skořápkami či zcela bez skořápek, nízkou snáškou, snáškou vajec s nízkou biologickou hodnotou, která při líhnutí způsobuje odumírání zárodků nebo líhnutí slabých kuřat, či dokonce zhoršení kondice a zdravotního stavu chovných zvířat. Na druhou stranu ale, jak bylo již výše uvedeno, průmyslově vyráběné krmné směsi zpravidla nemívají složení zcela ideální pro slepice, zvláště chovné. Jsou jakousi variantou krmení, u které neuděláme sice zásadní chybu, ale od které také nemůžeme očekávat nejlepší možné výsledky. Pro zajištění levné bílkoviny v obsahu krmné směsi se v hojné míře využívají sójové krmné suroviny, které mají ve větším množství zejména nepříznivý vliv na libido kohoutů, a to díky obsahu látek podobajících se samičím hormonům. Také poměr jednotlivých aminokyselin ve směsích, ve kterých za hlavní zdroj bílkovin slouží sója, by nebyl pro slepice vhodný. Slepice totiž potřebují v krmné dávce ideálně 1/3 bílkovin živočišného původu, nejméně ale 1/5. Proto se do průmyslově vyráběných krmných směsí přidávají některé uměle syntetizované aminokyseliny, nejčastěji lyzin a metionin, které mají tuto jejich nutriční nedostatečnost eliminovat. Jemné biologické účinky takovýchto syntetických aminokyselin však nejsou zcela shodné s aminokyselinami přírodními. Proto nejlepší možnou variantou krmení je míchání vlastní krmné směsi, případně krmení statkovými krmivy s rozličnými krmnými přísadami ve vhodném poměru. K takovému způsobu krmení je však potřeba se dopracovat zkušeností. Kdo si krmení slepic nechce dělat příliš složité, tomu krmení průmyslově vyráběnou krmnou směsí postačí k zajištění alespoň průměrné kondice zvířat a poměrně dobrého výsledku při líhnutí vajec. Ke krmení chovných slepic není příliš vhodné používat krmnou směs pro nosnice, která neobsahuje vhodný poměr některých specificky působících látek. Mnohem vhodnější je krmení kompletní krmnou směsí pro chovné slepice. Nedostatky krmné směsi pro nosnice se méně projeví v chovu s travnatým výběhem, než v chovu voliérovém nebo s výběhem písčitým. Také snaha o zkvalitnění krmné dávky při krmení jakoukoliv průmyslově vyráběnou krmnou směsí se zřetelně projeví na kvalitě násadových vajec a na kondici celého chovu. Tak je např. vhodné držet slepice v dostatečně prostorných výbězích s vyhovujícím porostem, kde si obstarají značné množství vitaminu A a dalších biologicky aktivních látek spásáním porostu, a kde si doplní alespoň menší množství živočišné bílkoviny sbíráním hmyzu. Přestárlý a spasený porost slepice nespásají. Porost je přestárlý či spasený tehdy, když se slepice po ranním opuštění kurníku nezačínají intenzivně pást. Obvykle je porost pro slepice přestárlý při výšce nad 10 cm., spasený je tehdy, když chybějí motýlokvěté rostliny a nízké odnožující traviny. Pak hovoříme o tzv. nevyhovujícím porostu. I v nejlépe udržovaných výbězích dochází k přestárnutí porostu následkem jeho zaschnutí pravidelně v době vrcholného léta. Zdřevnatělé a odkvetlé traviny, byť vlivem sucha nízké, slepice nedokáží zužitkovat. V případě chybějícího či nevyhovujícího porostu je vhodné přikrmování zelenou pící získanou sekáním na místech, kde je mladý a kvalitní porost. Delší zelenou píci slepicím upravujeme na kratší kousky, což lze za pomoci sekání sekerou na špalku, nebo velmi rychle a pohodlně za pomoci nožové řezačky zelené píce. Takto můžeme zpracovávat i mladé kopřivy, které je slepicím potřeba buďto spařit horkou vodou, nebo nechat mírně zavadnout. Pařené kopřivy pak lze s výhodou přimíchat do sypké krmné směsi a vytvořit tak lehce zvlhčenou míchanici s výborným biologickým působením na nosnice. Jejich výhoda, kromě vysokého obsahu vitamínů a některých minerálů, spočívá také ve vysokém obsahu bílkovin. Slepicím je vhodné zkrmovat také různé zeleninové a ovocné zbytky, avšak ty nikdy nesmějí být výrazněji nahnilé či snad dokonce plesnivé. Plíseň je pro zdraví slepic velmi nebezpečná, nehledě k tomu, že pokud vejce, která se nehodí k líhnutí, používáme ke konzumu, tyto obsahují mykotoxiny získané ze zaplísněného krmiva! Stejně tak je velkým a častým nešvarem chovatelů zkrmování plesnivého pečiva. Pamatujme si tedy, že cokoliv, co je viditelně plesnivé, je ke krmení slepic zcela nevhodné. Většinu ovoce a zeleniny je možné zkrmovat v celém stavu, ačkoliv často bývá tvrzen opak. I např. celou mrkev dokáží slepice svými ostrými zobáky zpracovat. Že jim to dlouho trvá, není na závadu. Zvláště ve vrcholném létě, kdy hrozí největší riziko kanibalismu, je každé zabavení slepic žádoucí. Pokud však slepice tvrdou zeleninu v celku přijímat nechtějí, je potřeba ji upravit řezáním na drobné nudličky. Výjimkou jsou brambory, které sice syrové zkrmovat lze, ale pouze v malém množství. Ve větším množství způsobují přiotrávení solaninem a zažívací potíže slepic. Pokud tedy máme ke zkrmení větší množství brambor, raději je vaříme nebo paříme a poté zkrmujeme mačkané, nejlépe s přídavkem některého obilného šrotu. V době snášky ale nikdy nezkrmujeme brambory v příliš velkém množství, neboť nám pak slepice nepřijmou dostatek bílkovin. Brambory jsou krmivem glycidovým, s obsahem stravitelných bílkovin pouze 1 -2%.  Při krmení kompletními průmyslovými krmnými směsmi je také možné zkrmovat všechny neplesnivé a nekvasící zbytky z kuchyně, zejména zbytky těstovin, vařených brambor, ale i zbytky tepelně opracovaného masa, které slepice velmi rády zobou, dále zbytky mléka a mléčných výrobků, které mohou být i zkyslé, zbytky slaného i sladkého pečiva, které před podáváním máčíme ve vodě a přebytečnou vodu vymačkáme, apod. Tepelně opracované kosti lze slepicím zkrmovat po jejich předchozím rozdrcení na pákovém nebo šnekovém drtiči kostí. Používáme-li ke krmení slepic vaječné skořápky, pak vždy pouze z vajec získaných ve vlastním chovu. Použití skořápek z cizích vajec je obrovským biologickým rizikem, neboť prostřednictvím vajec a vaječných skořápek se přenáší drtivá většina onemocnění drůbeže. Proto všechny donášené sušené skořápky od sousedů a nejrůznějších pocestných s díky odmítáme, případně decentně vyhazujeme do popelnice. Skořápky se suší a mnutím mezi dlaněmi drolí na drobné úlomky. Zkrmování syrových (nesušených) skořápek, stejně jako skořápek nerozdrolených, učí slepice pít vejce. Jinak použití skořápek k doplnění zejména vápníku je velmi vhodné, neboť slepice ze svého těla s každým vejcem vyloučí přibližně 2g vápníku, který získává přímo z krve. Vápník jí tak musí být v době snášky doplňován kontinuálně, neboť žádnou zvláštní schopnost jej ukládat do zásoby nemá. Také při úklidu špajzu se vždy najde mnoho zbytků, které lze slepicím zkrmit. Jedná se o různé zbytky rýže, kterou žerou i syrovou, strouhanky, mouky, atd. Nutné je ale varovat před pokusy zkrmovat takové potraviny, jakými je např. samostatný cukr, kokosová moučka, kakao, různé koření, apod. Tyto mohou způsobit i vážné zdravotní problémy zvířat. Při zkrmování jakýchkoliv kuchyňských zbytků ale dbáme zásady, že by jejich objem neměl přesáhnout 1/3 denní krmné dávky.

Statková krmiva, průmyslově vyráběné krmné suroviny, náhradní krmiva

Při chovu slepic v dostatečně prostorných výbězích lze slepice krmit pouze statkovými krmivy. Při chovu v omezeném prostoru se zpravidla neobejdeme bez přídavků průmyslově vyráběných krmných surovin, jako jsou například pivovarské kvasnice, rybí moučka, apod. Vždy, pokud statková krmiva tvoří základ krmné dávky, je ale vhodné alespoň orientačně znát jejich nutriční hodnotu a jejich specifické krmné účinky. Pouze tak lze docílit skladby krmné dávky, která se blíží ideálu. I v případě chovu ve velkých výbězích je navíc vhodné si zajistit některý zdroj dodatečných bílkovin, a to zejména v předjaří, kdy je potřeba slepice výborně krmit a zdroje bílkovin ve výběhu ještě nejsou dostatečné. Jde o to, abychom měli slepice včas připravené na snášku, neboť poptávka po násadových vejcích je nejvyšší od konce února do konce května. Pokud nám slepice začnou na přirozeně nasbíraných bílkovinách snášet na přelomu března a dubna, připravíme se o polovinu hlavní líhňařské sezóny. Popisovat nutriční složení jednotlivých statkových krmiv je nad rámec tohoto metodického doporučení. Kdo má zájem, příslušné tabulky si dohledá v podrobnější literatuře. Zde je namístě upozornit, že některé tabulky uvádějí celkový obsah jednotlivých látek v krmných surovinách. Z tohoto důvodu jsou pro účely sestavování krmné dávky nevhodné. Pro tento účel se hodí používat pouze tabulky zohledňující obsah živin stravitelných pro kura domácího. V tomto metodickém doporučení si popíšeme zejména specifické účinky některých obvyklejších statkových krmiv a poukážeme na některá krmiva, která stojí za povšimnutí s ohledem na obsah stravitelných bílkovin. V případě sestavování krmné dávky ze statkových krmiv bývá nejoblíbenějším krmivem celá pšenice. Zde je potřeba si uvědomit, že obsah bílkovin v pšenici může být sice dostačující pro snášku na vrcholu jara a zhruba do poloviny léta, kdy si slepice naleznou ve výbězích mnoho bílkovinných krmiv samy, ale rozhodně nepostačuje k zajištění časné snášky, o kterou nám při získávání násadových vajec jde zejména. Obsah bílkovin v pšenici se obvykle uvádí někde okolo 9%, což je něco málo přes polovinu toho, co je pro slepice ideální. Sestavit krmnou dávku pouze z pšenice tak rozhodně není dostačující. Nadto, krmení s velkou převahou pšenice výrazně zvyšuje riziko vzniku těžkých střevních katarů slepic, které mohou vést až k úhynům. Dalším důvodem, proč nekrmit čistě pšenicí, je fakt, že krmná dávka má být obecně pestrá. Složky jednotlivých krmných surovin spolu totiž vzájemně různě interagují, čímž dochází ke zlepšení využití krmné dávky zvířaty. Tak například, složky některých krmných surovin částečně neutralizují působení antinutričních látek jiných krmných surovin, aminokyseliny jedné krmné suroviny vhodně doplňují aminokyseliny krmné suroviny druhé, apod. Proto by pšenice nikdy neměla představovat více než zhruba 50% krmné dávky. Je tedy jakýmsi dobrým základem krmné dávky, který je potřeba doplňovat dalšími krmivy. Ječmen v celém stavu slepice přijímají poměrně nerady, ačkoliv předloží-li se jim ráno jako první krmivo, sezobou jej. Má výborné dietetické působení, pročež je vhodné jej do krmné dávky zařadit šrotovaný, který slepice přijímají ochotněji, bohužel ale také má velmi málo bílkovin (cca 7%). Proto je při zkrmování ječmene nutné počítat s tím, že je potřeba chybějící bílkoviny doplnit některým koncentrovanějším krmivem. Ječmene není vhodné do krmné dávky zařazovat více jak 25%, jinak po něm, díky jeho specifickému působení, slepice začínají kvokat, zvláště když nejsou do krmné dávky dostatečně doplněny bílkoviny. Často vychvalovaný naklíčený ječmen je lépe slepicím nedávat. Sice klíčky obsahují vitamín E, zároveň ale také způsobují silnou kvokavost. Pokud chceme zvířatům přirozeně doplnit vitamín E, což je vhodné zvláště před počátkem chovné sezóny pro zajištění dobré oplozenosti vajec, používáme lehce naklíčenou pšenici. Poté, kdy zjistíme výraznou pohlavní aktivitu kohoutů, ji z krmné dávky vyřazujeme. V opačném případě nám způsobí nadměrné obohacení vaječného bílku bílkovinou, což má za následek váznutí líhnutých kuřat ve skořápkách. Oves je pro slepice málo vhodné krmivo. Celý téměř odmítají přijímat a šrotovaný sice přijímají, ale celkový obsah stravitelných živin je v něm velmi nízký, pročež je pak problém s dostatečným nakoncentrováním krmné dávky. Raději jej tedy jako pro krmení slepic nepoužíváme. Stejnětak není vhodné používat žito. To má sice vysoký obsah živin, ale zároveň má také vysoký obsah antinutričních látek působících špatnou stravitelnost celé krmné dávky, zvláště v ní obsažených bílkovin. Specifické působení žita také zvyšuje tělesnou teplotu slepic, což v kombinaci se špatným trávením bílkovin vlivem působení antinutričních látek vede k vysoké kvokavosti a zastavení snášky. Žito tedy lze zkrmovat pouze nosnicím mimo období snášky, a to nejvýše v množství 20g na kus. Přitom není vhodné jej zkrmovat ani v období přepeřování, neboť by se přepeřování prodloužilo. Jako přídavek do krmné dávky tedy v podstatě připadá v úvahu pouze v zimních měsících. Kukuřice má velmi vysoký obsah glycidů, pročež není vhodná pro zkrmování v období snášky. Ani obsahem bílkoviny nevyniká. Slepice ji však žerou rády a vhodně použitá může být užitečným krmivem. Používáme ji zejména v zimně, kdy se večer předkládá cca 30 g celého zrna na kus. Takto použitá působí teplotvorně a zlepšuje pocit nasycení zvířat. Neoprávněně opomíjeným krmivem je žitovec. Existují 2 typy, pšeničný a žitný. Pro účely krmení slepic se hodí pouze pšeničný typ, ovšem zato se jedná o velmi účinnou krmnou surovinu. Obsah stravitelných bílkovin je vysoký – až 13%, čímž nám zlepšuje vlastnosti krmné dávky. Pozor je však potřeba dávat na jeho mírné antinutriční působení. To je potřeba eliminovat jednak tím, že se nikdy nezkrmuje čerstvý, nýbrž nejdříve 3 měsíce po sklizni, jednak tím, že se jej do krmné dávky nedá více než 30%. Hrách je dalším nesmyslně opomíjeným krmivem. Obsahuje 18 – 20% stravitelných bílkovin, čímž se stává jedním z nejkoncentrovanějších běžně dostupných krmiv. Pozor je ale potřeba dávat na techniku zkrmování. Slepice se na něj musejí navykat postupně, poměrně neochotně jej žerou, a to zvláště celý a suchý. Lze jej přidávat do šrotovaných krmných směsí, nebo je také vhodné jej den předem máčet. Máčený jej slepice přijímají ochotněji. Šikovný způsob začlenění hrachu do krmné dávky spočívá v ranním podání máčeného hrachu jako prvního krmiva. Slepice pak dostanou chutnější část krmné dávky (např. pšenici) až po vyprázdnění krmítka. V souvislosti s hrachem je ale potřeba upozornit, že také on obsahuje antinutriční složky. Ty se částečně eliminují máčením, i tak je ale důležité jej nezkrmovat v denní krmné dávce více než 30%. I v množství 20% ale významně zkoncentruje krmnou dávku, což z něj dělá velmi užitečnou krmnou surovinu. Pšeničné otruby obsahují až 10% bílkovin a lze je přidávat do šrotovaných krmných směsí. Protože jsou hořké, samostatné je slepice téměř nežerou. Krmné pečivo je vhodnou náhradní krmnou surovinou, avšak pouze světlé, případně celozrnné, nikoliv sladké ve větším množství. Zcela nevhodný je žitno-pšeničný či žitný chléb. Obsažené žito má výše popsané účinky i v tomto případě. Pečivo s obsahem žita lze zkrmovat pouze velmi střídmě. Krmné pečivo několik hodin před zkrmením máčíme do vody (je potřeba zatížit), poté z něj přebytečnou vodu vymačkáme. Pokud přebytečnou vodu nevymačkáme, zvířata dostanou průjem. Takto připravené pečivo lze zkrmovat samostatné, nebo s výhodou využít k namíchání krmné míchanice. Můžeme přidávat vhodně upravené kopřivy, šrotované obiloviny, hrách, minerální doplňky, které by se nám jinak při krmení celým zrnem obtížně zkrmovaly, dokonce můžeme vytvořit i koncentrovanou míchanici s vysokým obsahem bílkovin přidáním pivovarských kvasnic, rybí moučky, apod. Takovýmto bílkovinným koncentrátem pak můžeme vhodně vyvažovat základní krmnou dávku složenou z celého zrna. Krmná dávka slepic by vůbec měla ideálně obsahovat 1/3 bílkovin živočišného původu, minimálně však 1/5. Slepice s velkým výběhem si nějakou živočišnou bílkovinu obstarají samy, ovšem zpravidla jí ani tak nebývá dostatek. Slepice s malým výběhem či bez něj jsou zcela odkázané na krmivářský um svého ošetřovatele. Proto ať už základ krmné dávky sestavíme z jakýchkoli krmných surovin, vždy musíme vyvinout zejména úsilí o obohacení krmné dávky plnohodnotnou živočišnou bílkovinou. K tomu využíváme každou naskytnuvší se příležitost. Vždy ale pamatujeme, že zkrmujeme pouze takové bílkovinné suroviny, které jsou biologicky přiměřeně bezpečné. S ohledem na biologickou bezpečnost je tedy např.  naprosto vyloučené zkrmování jatečného odpadu z drůbeže, obzvláště pak tepelně neopracovaného. Je ale možné jako bílkovinného krmiva využít části líhňařského odpadu, vajec vyřazených při prvním prosvěcování násady z líhně. Taková vejce vaříme nejméně po dobu 15 minut, abychom zlikvidovali možné choroboplodné zárodky. Samozřejmě používáme pouze odpad z vlastních líhní a co nejčerstvější. Uvařená vejce rozmačkáme i se skořápkami a můžeme je s výhodou promíchat s některým krmivem, které by nám slepice jinak neochotně přijímaly. Vařená vejce totiž jsou pro slepice velmi lákavá. Nikdy jich ale nezkrmujeme více než 1 vejce na 2 slepice. V opačném případě bychom snadno mohli dosáhnout překrmení nosnic bílkovinami. To se pak projeví enormním zvětšením snášených vajec, kdy může dojít k zadržení vejce slepicí nebo k jejímu stržení. Podobně můžeme zkrmovat jakákoliv vejce, která nezvládneme upotřebit v kuchyni. Další velmi dobrou krmnou surovinou se specifickým účinkem na zvýšení snášky a zlepšení biologické kvality vajec je rybí moučka. Obsahuje, podle kvality, až 60% bílkovin stravitelných slepicemi. Při jejím zkrmování je potřeba její koncentrovanost brát v úvahu a dávkovat v řádech gramů na nosnici. Jinak opět může dojít k překrmení bílkovinami, stejně jako u všech takto koncentrovaných krmiv. Pivovarské kvasnice obsahují až 45% stravitelné bílkoviny, přičemž se tato bílkovina dá považovat za bílkovinu živočišného původu. Obsah esenciálních aminokyselin se bílkovině živočišného původu velmi blíží. Jedná se tedy o velmi hodnotnou krmnou surovinu, která navíc obsahuje značné množství vitaminu B a některých minerálních látek a mikroprvků. Velmi dobře působícími krmnými surovinami jsou také masokostní, masové a krevní moučky. Bohužel se jedná o krmné suroviny, které bylo zcela nesmyslně zakázáno zkrmovat hospodářským zvířatům, resp. je za účelem krmení prodávat. Pod záminkou zejména možného přenosu BSE, tedy nemoci šílených krav. Je sice pravdou, že BSE se přenáší takzvanými priony, které nejsou inaktivovány ani tepelnou úpravou a které mohou onemocnění podobná BSE způsobit i u jiných přežvýkavců, prasat a lidí, ovšem drůbež s nemocí šílených krav autor tohoto metodického doporučení ještě skutečně neviděl. Co se týče kontaminace mikrobiologické, ta je spolehlivě eliminována vysokými teplotami při výrobě těchto krmných surovin. Ačkoliv tedy k zákazu těchto krmných surovin došlo pod záminkou možného přenosu onemocnění, jako pravděpodobnější se jeví, že má kdosi značný prospěch z toho, že se od našich výrobců tyto moučky vyvážejí do třetích zemí, kde jsou s hospodářskými zvířaty zkrmovány zcela běžně, a z nich pocházející živočišné produkty se pak dovážejí do ČR. Tedy masokostní, masovou a krevní moučku lze, tomu, kdo si dá práci je sehnat, jako vysoce koncentrované a přínosné krmné suroviny vřele doporučit. Nosnice jsou po nich dobře živené, ve výborné kondici, a násadová vejce mají excelentní líhnivost. Masová moučka může obsahovat okolo 60% stravitelných bílkovin, masokostní moučka okolo 40% s tím, že také obsahuje dosti vápníku a fosforu, krevní moučka pak je vůbec nejkoncentrovanější bílkovinnou krmnou surovinou obsahující až 80% bílkovin stravitelných kurem domácím. Nevýhoda krevní moučky spočívá pouze v tom, že je ve vyšších dávkách pro slepice nechutná a že se s ní hůře pracuje. Je totiž velmi prašná, silně barví a dosti zapáchá. Krevní moučky lze doporučit zkrmovat nejvýše 2 g na nosnici, ovšem i tak dosáhneme značného zvýšení obsahu bílkovin v krmné dávce. Masokostní, masovou, ale i rybí moučku a pivovarské kvasnice, lze zkrmovat v podstatě v takovém množství, aby jejich obsah v krmné dávce pokryl polovinu potřeby bílkovin. I zde je vhodná pestrost. Většina mouček ve vysokých dávkách způsobuje menší chutnost krmné dávky a ovlivňuje senzorické vlastnosti vajec, máme-li je i ke konzumu. Při smíchání několika těchto koncentrovaných krmiv dohromady se tyto jejich negativní vlastnosti potlačí. Jediné, co lze z těchto bílkovinných krmiv zkrmovat prakticky neomezeně, jsou krmné kvasnice. Krmnou dávku naopak zchutňují a nemají nepříznivý vliv na senzorické vlastnosti vajec. A jak poznáme kolik koncentrovaných bílkovinných krmiv do krmné dávky přidávat? Nejlépe nám to ukáží samotné slepice. Koncentrovaná krmiva začínáme přidávat opatrně, cca 5 g na nosnici a den. Po 2 dnech zjistíme, zvyšuje-li se nám velikost vajec. Pokud nikoliv, cca o 2 g. na nosnici přidáme. To opakujeme tak dlouho, dokud nedosáhneme vhodné velikosti vajec, avšak nikdy nezkrmujeme těchto vysoce koncentrovaných bílkovinných krmiv více, než cca 20 g na nosnici a den. Dosažení vhodné velikosti vajec poznáme snadno. Pamatujeme si, že mladé nosnice českých slepic v první snášce začínají snášet malá vajíčka, i okolo 45 g. Cca po měsíci snášky by jejich hmotnost již měla dosahovat alespoň 53g. To je hmotnost požadovaná u nosnic v první snášce. Horní hranice, kdy již hrozí stržení slepice, je okolo 60 g. U slepic v druhé snášce je požadovaná minimální hmotnost vajec 55 g. Hranice, kdy hrozí stržení slepice, je obecně cca 65 g, u slepic finální kombinace AMO a chovné linie OVUMA 70 g. Dostatek bílkoviny v krmné dávce máme, pokud nám alespoň 2/3 sbíraných vajec dosahují minimální požadované hmotnosti, nadbytek bílkoviny v krmné dávce máme v tom případě, kdy nám první vejce začínají atakovat kritickou horní hranici hmotnosti, která již slepice ohrožuje stržením. Optimální tedy je zvyšovat opatrně množství bílkoviny v krmné dávce tak, aby se většina slepic vešla do výše uvedených rozmezí, avšak zvyšovat podíl bílkoviny přestáváme v okamžiku, kdy první slepice začínají snášet vejce s hmotností při jejich horní hranici. Pamatujeme, že i při optimálně složené krmné dávce nám cca 10% nosnic může snášet podměrečná vejce. Další zvyšování obsahu bílkovin v krmné dávce již jejich zvětšení výrazně nepomůže, avšak ohrozí zdraví těch nejlepších nosnic, které se nám již pohybují s hmotností vajec při horní hranici výše uvedených rozmezí! Kdo si troufá obsah bílkovin v krmné dávce spočítat, může vycházet ze zjištění, že češka potřebuje, v závislosti na ročním období a kvalitě výběhu, denní příjem bílkovin na úrovni 16 – 22g. Začne tedy s krmnou dávkou obsahující 16 g stravitelných bílkovin na nosnici a den. Od této úrovně pak může případně množství bílkovin opatrně zvyšovat podle velikosti sbíraných vajec. Bílkoviny lze slepicím do krmné dávky doplňovat mnohými dalšími krmnými surovinami. Hodně záleží na možnostech konkrétního chovatele. Vhodné jsou např. různé zbytky mlékárenského průmyslu, je ale potřeba je zkrmovat s rozmyslem.  Autor tohoto metodického doporučení má například velmi dobrou zkušenost se zkrmováním mozarelly, resp. zbytků od lisů, které ji tvarují do známých kuliček. Obsah bílkovin se zde pohybuje v rozmezí 17 – 19% a podle zkušeností autora je možné tuto krmnou surovinu zařadit do krmné dávky až v množství 25%. Pozor je ale potřeba dávat na biologickou bezpečnost, tedy zkrmovat mozarellu opravdu pouze čerstvou, nikoli podezřele zapáchající. Kažení mlékárenských produktů totiž většinou způsobují koliformní bakterie, které jsou pro drůbež dosti nebezpečné. Samo sebou se rozumí, že se takováto krmná surovina musí uchovávat v chladu a pouze po přiměřeně dlouhou dobu. Naopak zcela nevhodné je zkrmovat ve větším množství např. zbytky taveného sýra. Obsah chloridu sodného je v něm velmi vysoký, přičemž již 2g v krmné dávce na nosnici způsobuje podráždění vnitřních orgánů. Dále je zde problémem obsah tavicích solí, které opět v tomto množství nejsou pro slepice vhodné. Velmi dobře lze zkrmovat všechny kysané výrobky. U těch tekutějších je možné jejich zamíchání do krmného pečiva nebo některé šrotované krmné směsi. Hustě zkyslé mléko nebo tvaroh slepice vyzobají i ze žlabového krmítka. Kyselina mléčná obsažená v těchto výrobcích má prokazatelný vliv na potlačení mnohých nežádoucích bakterií střevní mikroflóry slepic. Naopak lactobacily pro slepice v podstatě nemají žádný větší význam. Sice jim nikterak neškodí, na druhé straně ale také nedokáží dlouhodobě kolonizovat slepičí zažívací trakt. Nebývají tedy běžnou střevní mikroflórou kura domácího. Sladké mléko je vhodné podávat z uzavřených napáječek namísto vody. Vodu plně nahradí a významně obohatí krmnou dávku bílkovinou a vápníkem. Napáječky je pochopitelně potřeba vymývat denně. Pozor však na zkrmování takzvaného záněťáku, ke kterému by někteří chovatelé mohli mít dobrý přístup z nejbližšího většího chovu dojeného dobytka. Mastitidy (záněty mléčné žlázy) jsou často způsobeny patogenními kmeny e. coli, které se pak vyskytují i v mléce. Pokud tedy někdo cítí potřebu záněťák zkrmovat, určitě udělá velmi dobře, pokud jej před zkrmením alespoň po dobu 10 minut nechá projít varem. Dalším dobrým zdrojem bílkovin, který se v chovu slepic dříve často využíval, je smýkaný hmyz. Postačí ve vysokém travním porostu nasmýkat, spařit horkou vodou, a vysypat do krmítka nebo použít do vlhké míchanice. Naopak příliš vhodné, pokud by se o této možnosti někdo dozvěděl ze starších pramenů, není zakládání červiště. U tohoto způsobu opatřování bílkovin hrozí nesčetná biologická rizika jak slepicím, tak chovateli.          

Obsah vápníku v krmné dávce

Vápník je pro slepice ve snášce velmi důležitým prvkem. Jak víme, potřebují jej ke stavbě vaječné skořápky. S každým sneseným vejcem slepice ze svého organismu vyloučí 2 – 3g vápníku. Protože slepice vápník ke stavbě vaječné skořápky odčerpává přímo z krve, je potřeba jeho kontinuálního doplňování do jejího organismu prostřednictvím krmné dávky. Akutní nedostatek vápníku v krmné dávce se projeví hned druhý den. Vaječná skořápka se stane tenčí a křehčí, při velmi velkém nedostatku vápníku dojde ke snášce povrhelů (vejce bez skořápky). Mýlil by se však ten, kdo by si myslil, že čím více vápníku slepicím dopřeje, tím lépe. Nadbytek vápníku v krmné dávce nosnic způsobuje vady skořápky, pro které pak nejsou vejce způsobilá k líhnutí. Mohou se objevit skořápky abnormálně tvrdé, skořápky s vápennými prstenci, ale nejčastěji vůbec se objevují skořápky s bodovými usazeninami vápníku. V těchto místech je skořápka vejce pórovitější, neboť je v nich vápník uložen v odlišné struktuře, než ve zbytku skořápky. Z takových vajec nám pak při líhnutí již po několika dnech začíná prosakovat vaječný bílek. Nehledě k tomu, že jsou taková vejce náchylnější k mikrobiologické kontaminaci. Jak tedy poznat optimální množství vápníku, který máme do krmné dávky doplnit? Opět pozorováním samotných slepic, které nám samy napovědí. Tenké skořápky u vajec znamenají nedostatek vápníku, silné a nepravidelné znamenají jeho přebytek. Není potřeba doplňovat vápník do krmné dávky minerálními preparáty za každou cenu. Slepice s velkým výběhem si mnoho vápníku obstarají samy, také podávání vaječných skořápek obsah vápníku v krmné dávce výrazně zvyšuje, ale zejména si uvědomujeme, že některé krmné suroviny, které při sestavování krmné dávky používáme, mohou být samy o sobě značně vydatným zdrojem dobře stravitelného vápníku. Takovými krmnými surovinami je například masokostní, ale i masová a rybí moučka. Též krevní moučka má nezanedbatelný obsah vápníku. Samozřejmě hojně obsahují vápník veškeré mléčné výrobky. Dále jej také obsahuje líhňařský odpad, pokud jej zkrmujeme, a množství dalších krmných surovin včetně např. kopřiv. Pokud ke krmení používáme průmyslově vyráběnou krmnou směs, ať už samostatnou, nebo pouze jako část krmné dávky, většinou je v ní samo o sobě obsaženo přidaného vápníku více, než je pro chovné nosnice v chovu s výběhem vhodné. Proto krmné doplňky s vápníkem zkrmujeme pouze po důkladném posouzení potřeby doplnění vápníku do krmné dávky. V případě nutnosti použití některého krmného doplňku s vápníkem však nezačínáme dávkovat podle návodu výrobce, který by si samozřejmě přál, abychom měli co největší spotřebu, nýbrž načneme zhruba s polovičním dávkováním. Většinou bohatě postačí. Po několikadenním pozorování vaječných skořápek snesených vajec pak případně obsah vápníku v krmné dávce upravujeme podle potřeby.        

Písek jako krmný doplněk

Je všeobecně známo, že ptáci potřebují pro trávení potravy drobné kamínky, které jim nahrazují zuby. Méně se však už ví o tom, že písek, který výrobci krmných směsí většinou do svých výrobků přidávají, neslouží primárně ku zdraví slepic, ale zejména k zvýšení hmotnosti krmné směsi a tím i jejich zisku. Při krmení šrotovanými krmnými směsmi (i granulovanými) totiž slepice vůbec žádný písek nepotřebují. Jejich trávení v tomto případě funguje i bez něj naprosto optimálně. Samozřejmě písek také zpravidla nepotřebují do krmné dávky doplňovat slepice chované ve výběhu, neboť si samy naleznou dostatek vhodných kamínků. Pamatujeme si tedy, že slepice, kterým se zkrmuje zrno šrotované, a slepice, které mají přístup do výběhu, písek přidávat nepotřebují. Jeho přídavek ovšem samozřejmě ani v tomto případě slepicím nikterak neuškodí. Ke každé šrotované krmné dávce je možné přidávat až 20% celého zrna aniž by došlo k tzv. zapékání žaludků (chorobné změny na žaludku způsobené nedostatkem gritu). Přídavek celého zrna v množství cca 10% ke šrotované krmné dávce je dokonce přínosný. Zvýší pocit sytosti, zpomalí průchod zažitiny trávicím traktem, a tím zlepší celkovou konverzi krmiva. Naopak přidávat slepicím hrubozrnný písek je vždy bezpodmínečně nutné v případě, kdy krmíme převážně celým zrnem, a kdy slepice zároveň nemají přístup do výběhu. Písek se podává nejlépe ve žlabovém krmítku, které máme pro tento účel vyhrazené. Slepice k němu musejí v tomto případě mít stálý přístup.

Napájení

V tomto metodickém doporučení jsme se již zmínili o možnosti napájení sladkým mlékem. Kdo tuto možnost má, lze ji vřele doporučit. Kdo však může napájet pouze vodou, nechť vždy pamatuje, že slepicím dáváme pít vodu pouze takovou, jakou bychom byli ochotni pít samy. Totéž platí o stavu napáječek. Tedy slepicím podáváme vodu pouze pitnou, z dobré studny nebo vodovodního řadu, a vždy denně čerstvou. Perfektní čistota napáječek je esenciální podmínkou k udržení výborného zdravotního stavu zvířat. Prostřednictvím zanedbávaných napáječek a závadné vody se šíří nezměrné množství nejrůznějších nákaz. Napáječky se v létě umisťují do stínu. Voda má být čerstvá, nikoliv odstátá, má na slepice působit mírně chladivě. Naopak v zimě je velmi vhodné slepicím podávat k pití vodu mírně ohřátou, a to 2x denně. Toto opatření má významný vliv na zimní a předjarní snášku slepic. Voda v napáječkách nesmí zamrzat! Nedostatek vody způsobuje nechuť k žrádlu, nechuť k žrádlu způsobuje nedostatečnou výživu nosnice, nedostatečná výživa nosnice způsobuje zastavení snášky. Mimo toho, pokud v létě dojde voda v napáječkách a slepice skutečně začnou trpět horkem a žízní, již zhruba po 3 hodinách bez vody se dostávají do značného stresu, který může způsobit v krajním případě i náhlé stresové pelichání slepic. V takovém případě můžeme počítat s tím, že již po zbytek sezóny další násadová vejce neprodáme. A konečně pamatujeme, že ptáci jsou na stres mimořádně citliví, každý stres u nich může velmi snadno vyvolat propuknutí některé virové nebo bakteriální choroby, jejichž řešení pak je povětšinou velmi obtížné a téměř vždy dražší, než pořízení nových zvířat.

Závěrem zbývá dodat obecnou zásadu, že slepicím nikdy neměníme krmnou dávku nárazově. Každá změna krmné dávky musí proběhnout postupně, v horizontu cca 4-5 dní. Náhlé změny krmné dávky způsobují špatné zažívání a stres, jehož účinky jsme si popsali výše. Pokud skládáme krmnou dávku z toho, co se nám zrovna podaří sehnat, což se bude pravděpodobně týkat zejména koncentrovaných bílkovinných krmiv, nebo z toho, co nám zbude od oběda, pamatujeme, že tato pohyblivá, nepravidelná složka krmné dávky nesmí představovat větší podíl na krmné dávce, než 30%. Nikdy také nezapomínáme, že slepice lze poměrně snadno překrmit bílkovinou. Pokud nám tedy zbude doma hrnec vařeného masa, které chceme zkrmit slepicím, uděláme dobře, když pro tento den vypustíme z krmné dávky jiná bílkovinná krmiva. V opačném případě se následující den můžeme dočkat i několika stržených slepic naráz.

Zpracoval: Jan Šlehofer

Platnost od 1.9.2024