Farma U vlčí tlapky – klamavý prodej drůbeže

Varování internetového magazínu Chovatelský zpravodaj

22. únor r. 2025

Chovatelský zpravodaj přináší varování před klamavým prodejem násadových vajec a odchovů provozovatelkou webových stránek www.farmauvlcitlapky.cz. Klamavý prodej se týká plemen česká slepice zlatá kropenatá, indický běžec a neplemenných zvířat označovaných jako ,,kalimero“.

Provozovatelkou výše uvedeného webu je dle zjištění Chovatelského zpravodaje paní Helena Hanušová z Chroustíkova Hradiště. Ta prostřednictvím těchto webových stránek, ale i prostřednictvím různých internetových inzertních portálů, dlouhodobě nabízí násadová vejce a odchovy plemen česká slepice zlatá kropenatá, hempšírka měděně-červená, indický běžec a dále neplemenných zvířat nazývaných ,,kalimero“ a křepelek blíže nespecifikovaného užitkového typu.

Česká slepice zlatá kropenatá

K plemeni česká slepice zlatá kropenatá provozovatelka na svém webu uvádí, že,,Snůška je okolo 200 vajíček za rok“. Přitom má Chovatelský zpravodaj zároveň ověřeno, že zájemcům o násadová vejce a odchovy paní Hanušová říká, že si slepice zároveň samy odvodí kuřata. Vzhledem k tomu, že snáška na úrovni okolo 200 ks. vajec ročně a kvokavost jsou biologicky dvě naprosto neslučitelné věci, a dále vzhledem k tomu, že snáška uváděná paní Hanušovou je podstatně vyšší, než snáška uváděná ostatními zdroji, rozhodli jsme se si tuto informaci ověřit přímo u paní Hanušové.  Dle plemenného standardu platného v současné době by se měla snáška české slepice pohybovat na úrovni 160 – 190 vajec ročně. Přitom sám Klub chovatelů českých slepic se nikterak netají tím, že v současné době se jedná již pouze o cíl, neboť skutečnost je podstatně horší. Dle údajů uváděných ve výročních zprávách Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi se nosnost české slepice dlouhodobě pohybuje na úrovni mezi 84 – 149 vajec ročně, přičemž velmi poklesla zejména od roku 2006 a v posledních letech se reálně pohybuje okolo 130 vajec ročně. Tyto údaje pocházejí jednak z testování užitkovosti plemene v Mezinárodní testovací stanici v Ústrašicích, jednak též z dat dodávaných Českým svazem chovatelů z kontroly užitkovosti prováděné samotnými chovateli. Přitom je nutno podotknout, že objektivnějšími se jeví data z kontroly užitkovosti prováděné v MTD Ústrašice, která uvádějí snášku spíše na nižší úrovni, než data z kontroly užitkovosti prováděné samotnými chovateli v rámci Českého svazu chovatelů, respektive Klubu chovatelů českých slepic. Chovatelský zpravodaj má totiž u některých členů těchto sdružení potvrzeny informace o tom, že kontrolu užitkovosti neprovádějí právě nejdůsledněji. Snášky na úrovni okolo 200 ks. vajec na nosnici a rok nedosahuje ani jediný šlechtitelský chov tohoto plemene zaměřený na šlechtění užitkovosti – Šlehoferovy soukromé genetické rezervy. V tomto chovu dosahuje v posledních letech průměrná snáška užitkových linií tohoto plemene 180 – 185 vajec ročně na nosnici, přičemž se dle našich informací jedná v současné době o suverénně nejprošlechtěnější chov na užitkové vlastnosti v rámci tohoto plemene. Snáška uváděná paní Hanušovou se tedy jeví jako těžko uvěřitelná, nicméně jsme se rozhodli jí dát prostor se k této věci vyjádřit. Dle jejího tvrzení pochází tento údaj z její vlastní kontroly užitkovosti prováděné jí samotnou v jejím chovu. Jakým způsobem k tomuto číslu dospěla, však nedokázala věrohodně vysvětlit. Zjistili jsme pouze, že vlastí 2 chovné kmeny tohoto plemene, přičemž původ jednoho z nich je v Klubu chovatelů českých slepic. U druhého chovného kmene nedokázala původ blíže upřesnit. Vzhledem ke skutečnosti, že je nám snáška slepic pocházejících z klubu chovatelů tohoto plemene známa na základě výše uvedených dat, údaj o snášce okolo 200 vajec za rok se nejeví jako věrohodný. Velmi zajímavá je též námi získaná informace o druhém chovném kmeni českých slepic chovaném paní Hanušovou mimo toho, který veřejně prezentuje na svém webu www.farmauvlcitlapky.cz. Na tomto webu je totiž zmíněn pouze chovný kmen, který byl v roce 2023 zařazen do Národního programukonzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Přitom výše uvedená chovatelka dle našich informací prodává násadová vejce a odchovy i od kmene druhého, jehož původ nedokáže blíže specifikovat, tedy se jedná o zvířata zjevně bezplemenná. Přitom je nutné připomenout, že již není platná ani informace prezentovaná touto chovatelkou, že vlastní chovný kmen zařazený v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství.  Z toho totiž byla česká slepice jakožto plemeno v roce 2024 vyřazena, jak se můžete dočíst např. zde.  Přitom je nutné dodat, že již byla z Národního programu vyřazena i sama paní Hanušová jakožto jeho účastnice. K výše uvedenému paní Hanušová sdělila, že má z osobních důvodů problém s úpravou těchto nepravdivých informací na svém webu, neboť nemá přístup do jeho administrace. Dle současné podoby jejího webu však již v letošním roce k jeho úpravě došlo, přičemž k vyřazení plemene z Národního programu došlo již v roce loňském. Další klamavou informací, která je na webu www.farmauvlcitlapky.cz prezentována, je údaj o tom, že jeho provozovatelka ,,dodává násadová vejce i do fondu Národních genetických rezerv“. Národní program totiž nefunguje na principu jakéhosi dodávání násadových vajec a žádný fond, do kterého by chovatelé svá násadová vejce dodávali, neexistuje a nikdy neexistoval. Nabídka násadových vajec a odchovů české slepice zlaté kropenaté uveřejněná paní Hanušovou je tedy plná zavádějících informací. Co se týče samotné plemenné kvality zvířat, u jednoho chovného kmene nelze původ ověřit, druhý chovný kmen pochází sice z materiálu Klubu chovatelů českých slepic, ten ovšem má s plemenitbou značné problémy, jak se můžete dočíst např. zde. Nadto dle našich ověřených informací v chovu paní Hanušové figurovala zvířata od nám známých chovatelů, o kterých máme potvrzené informace o pofiderní kvalitě jejich chovů. Jmenovitě se jedná o zvířata z chovu pana Zdeňka Bašeho, u jehož chovu se testováním v Šlehoferových soukromých genetických rezervách potvrdil vysoký podíl krve cizích plemen. Též svědectví chovatelů vypovídají o líhnutí kuřat z násadových vajec pocházejících z tohoto chovu, která fenotypem neodpovídala české slepici, nýbrž byla nápadně podobná velsumce rezavě koroptví. V neposlední řadě došlo i na základě genetických analýz populace plemene k potvrzení velké genetické vzdálenosti zvířat původu od pana Bašeho od populace plemene české slepice. Dále v chovu paní Hanušové údajně působila zvířata od pana Františka Kuchyňky. Ten podle důvěryhodných svědectví některých chovatelů v minulosti bezokolků prodával i očividné mezirázové křížence českých slepic, nadto zjevně vážně nemocné. V současné době by podle informací, které máme z důvěryhodného zdroje, měl v chovu paní Hanušové působit také kohout od pana Petra Herynka, současného předsedy Klubu chovatelů českých slepic. I v tomto případě se dle našich zjištění jedná z plemenářského hlediska o velmi problematický chov. U některých odchovů pocházejících z tohoto chovu důvěryhodné zdroje potvrzují velmi vysoký výskyt neplemenných znaků a výlukových vad, jako je např. nahnědlé zbarvení slepic, hnědovaječnost, takřka 100% výskyt ostruh u slepic, apod., přičemž dle našich znalostí se jedná pravděpodobně o znak vysokého podílu krve rodajlendky červené a velsumky rezavě koroptví. Připomínáme také, že pan Herynek byl jedním z chovatelů, kteří nebyli za žádnou cenu ochotni dodat vzorky krví svých zvířat do genetických analýz, a to i přes opakované sliby, že tak učiní. Jediné vzorky, které se od něj nakonec podařilo získat, byly vzorky dvou kohoutů, které však měly tu vadu, že nepocházely ze zvířat jeho původu, nýbrž pocházely ze zvířat, která mu byla přidělena v rotaci plemeníků. Závěrem je k prodeji české slepice zlaté kropenaté nutno podotknout, že si redakce Chovatelského zpravodaje sama ověřila informace, že paní Hanušová využívá k prodeji tohoto plemene i takové praktiky, jako je šíření pomlouvačných informací o chovech jiných chovatelů.

Hempšírka měděně-červená

K plemeni  Hempšírka měděně – červená nejsou na webových stránkách www.farmauvlcitlapky.cz uváděny žádné zjevně zavádějící informace. Jediné, co je nutné chovatelce k prodeji tohoto plemene vytknout, je netransparentnost původů chovného materiálu. K chovnému kmeni totiž nemá, dle vlastního vyjádření, k dispozici rodokmeny. Čistokrevnost a původ jsou tak v tomto případě prakticky neověřitelné.

Kalimero

Na webových stránkách www.farmauvlcitlapky.cz jsou dále nabízena násadová vejce a odchovy údajného plemene ,,kalimero“. Chovatelský zpravodaj upozorňuje, že podle našich zjištění žádné plemeno s názvem kalimero neexistuje a nikdy neexistovalo. Jedná se o prodej zcela neplemenných zvířat vydávaných za zvířata plemenná! Kalimero je v českém chovatelském prostředí známé jako meziplemenný hybrid produkovaný firmou Gyron.  Paní Hanušová zde doslova uvádí: ,,Jedná se o nehybridní plemeno, tedy žádný Gyron a podobně. Chová se zejména pro svoji kombinovanou užitkovost. Maso výborné chuti. Nejsou nijak očkovaná. Kuřata jsou odolná vůči teplotám již v měsíci stáří. Chov vhodný i pro začátečníky“. Přitom ještě v měsíci září 2024, kdy jsme její webové stránky již monitorovali, k tomuto údajnému plemeni uváděla i informaci, že „Slepičky skvěle nesou i v zimních měsících“. Dále na svém webu zároveň deklaruje, že nabídka drůbeže je z výstavně vedených kmenů. Rozhodli jsme se proto paní Hanušové zeptat, kde bychom dohledali standard plemene. Ta nás však na žádný standard nedokázala odkázat s tím, že její zvířata údajně pocházejí z Rakouska. Naše pátrání po standardu takovéhoto plemene však nebylo úspěšné ani v českém, ani v zahraničním chovatelském prostředí. Dle našich zjištění takovéto plemeno není zahrnuto ani do seznamu plemen uznávaných ČSCH. Proto jsme se chovatelky dále zeptali, jakým způsobem toto plemeno vystavuje, když na svém webu deklaruje, že prodává zvířata z výstavně vedených kmenů, a jakým způsobem jsou tato zvířata posuzována, když k tomuto údajnému plemeni nelze dohledat plemenný standard. V odpověď se nám dostalo konstatování, že ,,ale na výstavě být v kleci vystavena mohou“. Ovšem samozřejmě nemohou být posouzena a tudíž též nemohou být výstavně vedena, zvláště pak, když neexistuje žádný plemenný standard ani chovný cíl.  Z našich zjištění tedy vyplývá, že se jedná buďto o náhodné, nebo možná i cíleně produkované křížence, ať již je jejich původ jakýkoliv, které tato chovatelka klamavě nabízí jakožto plemenná zvířata. Tato skutečnost je o to více zarážející, že se paní Hanušová, dle vlastních slov, školí na posuzovatelku drůbeže, a v rámci místní organizace ČSCH má odbornost drůbeže též na starost.

Indický běžec/ indický běžec s chocholkou

Paní Hanušová dále na svých webových stránkách a ve své inzerci nabízí i další evidentní křížence. Jsou jimi indičtí běžci s chocholkou, respektive jí nabízení indičtí běžci jako takoví.  Ve své nabídce násadových vajec a odchovů indických běžců uvádí: ,,V dnešní době je chován v mnoha barevných rázech. Nás oslovilo zbarvení bíle, přírodní a sedlaté a také toto zbarvení můžeme nabídnout jako káčátka nebo později jako dospělé jedince (omezené množství). Vlastníme v kmeni i přírodní s chocholkou. Objednáte-li si jejich NV, budete z nich mít mix těchto barev“.  O pofiderní kvalitě chovu v tomto případě svědčí již ta skutečnost, že jsou zde chovány různé barevné rázy společně v jedné chovné skupině. Nabídka indického běžce s chocholkou je ale i přesto překvapivá. Chovatelský zpravodaj varuje: ,,Jedná se o prodej evidentních bezplemenných kříženců!“ Indický běžec s chocholkou neexistuje, respektive chocholka není podle plemenného standardu indického běžce znakem tohoto plemene. Jinými slovy, kachna, která má chocholku, v žádném případě nemůže být uznána jako příslušník plemene indický běžec. V České republice do nedávné doby existovala poměrně ustálená populace indických běžců, avšak před několika lety se objevil chovatel, který začal zaplavovat trh se zvířaty těmito kříženci, pravděpodobně s kachnou balijskou, která se v ČR běžně nechová a která je indickému běžci velmi podobná, leč je těžší a oproti indickému běžci chocholatá. Paní Hanušové jsme se proto zeptali také na to, z jakého důvodu nabízí evidentní křížence coby indické běžce. Z jejího vyjádření nejprve vyplynulo, že se domnívá, že se jedná o plemenná zvířata s chocholkou. Poté, kdy jí bylo vysvětleno, že chocholka není plemenným znakem tohoto plemene a že by jí zvířata s chocholkou musela být při posuzování posuzovatelem vyloučena z posouzení pro výskyt neplemenného znaku, již nedokázala nabídnout další ospravedlnění takto formulované nabídky takovýchto zvířat. Dále se přiznala, že se jí takováto chocholatá zvířata líhnou i z nakoupených násadových vajec, a že pokud se v takovém odchovu vyskytnou i jedinci bez chocholky, nechá je posoudit na výstavě a v případě, že posouzením projdou, je zařadí do chovu indických běžců. Chovatelský zpravodaj proto upozorňuje: ,,Takováto zvířata vzniklá z odchovu, ve kterém se vyskytla zvířata s neplemennými znaky, jsou stále kříženci, byť bez projevených neplemenných znaků! Tyto neplemenné znaky mohou být, v případě jejich použití v chovu, přeneseny recesivně i na další odchovy. Posouzení posuzovatelem ČSCH není zárukou čistokrevnosti, jak se můžete dočíst například zde. Důrazně proto varujeme před použitím takovýchto zvířat v chovu, neboť použití nečistokrevných zvířat v chovu produkuje v následující generaci opět pouze nečistokrevná zvířata.“ Závěrem shrnujeme, že tento chov indických běžců nenaplňuje definici plemenných zvířat pro podíl cizí krve. Zvířata nabízená touto chovatelkou coby indičtí běžci, ať již jsou s chocholkou či bez ní, nesplňují podmínku fylogenetické příslušnosti k plemeni indický běžec.

Křepelky

Na webových stránkách www.farmauvlcitlapky.cz pak jsou dále nabízeny odchovy a násadová vejce křepelek. K této nabídce lze pouze poznamenat, že zde chovatelka neuvádí, o jaké užitkové typy se jedná. Rozeznává pouze jednotlivé barevné rázy. Proto nákup takovýchto zvířat, coby zvířat hospodářských, je roven pověstné koupi zajíce v pytli.

A jaké je závěrečné shrnutí způsobů prodeje zvířat a násadových vajec touto chovatelkou?

Způsob prezentace nabízeného materiálu je velmi zavádějící, kvalita podřadná. Na druhé straně ale nutno podotknout, že paní Hanušová velmi vstřícně a ochotně poskytla své vyjádření k tomuto problému. Při rozhovoru s ní se nám věc rozhodně nejevila jako úmyslné podvádění zájemců o koupi, nýbrž se nám jevila z převážné části jako důsledek nedostatečných znalostí chovatelky. Od nákupu chovného materiálu od této chovatelky však v současné době bohužel musíme důrazně varovat. Paní Hanušové přejeme, ať své chovatelské a plemenářské mezery v následujících letech úspěšně doplní a ať dále nabízí chovný materiál pouze kvalitní, a to se vší transparentností.

A jaké je naše doporučení pro zájemce o nákup chovného materiálu?

Nakupujte vždy pouze od prověřených profesionálních šlechtitelů drůbeže nebo alespoň u chovatelů, kteří jsou skutečnými specialisty na své plemeno s desítkami let trvající praxí. Vždy pamatujte, že posouzení zvířete posuzovatelem na výstavě není zárukou čistokrevnosti ani plemenné příslušnosti. Pamatujte také na to, že zárukou kvality chovatele není členství v některém chovatelském sdružení. Pouze výsledky jeho chovatelské či šlechtitelské práce jsou tou skutečnou vizitkou, podle které poznáte, kde nakupovat.

Jan Šlehofer     

Všechny obrázky přiložené k tomuto článku byly pořízeny na webu www.farmauvlcitlapky.cz.